20. 11. 2017Chateau Hostačov

Jana Kunášková je svatební specialistkou Chateau Hostačov. Devět let organizuje i ty nejnáročnější svatby, kde je jedním z novomanželů cizinec a rodiny odděluje jazyková bariéra. Se svými zkušenostmi nyní vytáhla do boje za lepší svatby v Česku.

 

Rozhovor se ženou, která se rozhodla vrátit českým svatbám kouzlo

 

Jana Kunášková je svatební specialistkou Chateau Hostačov. Devět let organizuje i ty nejnáročnější svatby, kde je jedním z novomanželů cizinec a rodiny odděluje jazyková bariéra. Se svými zkušenostmi nyní vytáhla do boje za lepší svatby v Česku.

 

Říkáte, že chcete české svatby změnit k lepšímu. Co je na nich podle vás špatně?

Mrzí mě, že se ze svateb vytratilo původní kouzlo, které spojovalo muže a ženu na celý život. Svatba byla významný rituál v životě každého člověka. Dnes se holky vdávají celé vystresované v nějaké továrně na svatby, kde už za dveřmi čeká další nevěsta, a druhý den mají pocit, že to za ty měsíce vyčerpávajících příprav ani nestálo. Když si uvědomím, kolik peněz a energie je svatba stojí, tak mě to mrzí za ně.

 

Máte tedy pocit, že původní význam svatebního dne mizí?

Víte, stále vídám  místa, kde jsou novomanželé prostě jedni z mnoha a podle toho se s nimi zachází. Sem nevstupujte. Tady se nefoťte. Obřad přesně v tolik a pak na shledanou. Asi se shodneme, že to není úplně atmosféra, kterou by někdo označil za svůj vysněný den. Přesto je to stále ještě běžná součást českých svateb. Naštěstí je čím dál více lidí, kteří si uvědomují, že svatba by měla být především o zážitku, a proto si ji chtějí udělat po svém. A tak ubývá novomanželů, kteří se nechají semlít svatebním byznysem, kterému na nějakém jejich zážitku nezáleží.

Co s tím ale chcete dělat?

Ukázat, že to jde i jinak. Dělám, co je v mých silách, aby novomanželé skutečně cítili, že u nás na Hostačově je na prvním místě jejich prožitek. Proto se kromě pomoci s plánováním a přípravami snažím svatební den obohacovat o sérii okamžiků, které si budou novomanželé pamatovat ještě za 40 let. Mezi takové patří třeba vysazení rodinného stromu do zámecké zahrady. Líbí se mi, že vzniká trvalá památka a symbolické místo pro celou rodinu. Představuji si, že strom jednoho dne ukáží svým dětem a ty zase těm svým. To mi přijde kouzelné.

 

Uznávám, že to zní krásně, ale na druhou stranu to asi nijak neovlivní úroveň českých svateb. Nebo si myslíte, že ano?

Ne to ne. Jsem sice romantická povaha, ale nejsem naivní. Chtěla jsem jen ukázat, že nabízím alternativu. Samotné se mi nelíbí, když někdo kritizuje a zároveň nenabízí žádné řešení. Samozřejmě si uvědomuji, že připravit pár desítek výjimečných svateb na celkovou změnu nestačí. Ostatně proto jsem se rozhodla své zkušenosti sdílet. Poskytuji bezplatné poradenství emailem, kam se mi jen za posledních 14 dní přihlásilo přes tři sta nastávajících nevěst a ty nejužitečnější věci se chystám publikovat veřejně na svém novém  blogu.

 

Vypadá to, že jste skutečně odhodlaná. Když jsme u sdílení zkušeností. Co je podle vás klíčem k tomu, aby si nevěsta svatbu po vyčerpávajících přípravách užila?

Klid. Vím, že to zní banálně, ale právě proto na to spousta nevěst zapomíná. Existuje moře časopisů a blogů, které radí, jak si zařídit dokonalou svatbu. Tuhle radu tam ale hledám marně. Přitom je to tak důležité! Vždyť k čemu jsou měsíce příprav a plánování, když svůj svatební den nakonec prožijete ve stresu? Sama jsem si tím prošla, a stačí se podívat na některé svatební fórum, kolik holek má podobnou zkušenost.

 

A není to tak, že stres k plánování významného životního okamžiku prostě patří?

Pozor, já ale rozlišuji mezi nervozitou a stresem. V tom je velký rozdíl. Nervozita se jistě v některé fázi příprav dostaví, protože si najednou uvědomujeme, jakou odpovědnost s sebou manželství přináší. To je naprosto přirozené. Naproti tomu stres je nebezpečný a může nevěstu úplně otupit. Vídám to hlavně u slečen, které se rozhodnou vzít svatební přípravy pouze do svých rukou, aniž by skutečně věděly, do čeho se pouští. Na začátku to vypadá snadně, ale když se blíží termín svatby, a vy přicházíte stále na další a další věci, které vám ještě chybí, přichází panika. Ve svatební den vám pak létají hlavou obavy, na co jste zapomněla, a to ani nemluvím o tom, že je skoro nemožné si svatbu režírovat a ještě si ji užít.

 

Jak se tedy dá tomuto scénáři předejít?

Myslím, že jsou dvě cesty, jak si nenechat svatbu přerůst přes hlavu. Tou první je omezit svatbu na úplné minimum a vzít se někde, kde se vám líbí, třeba i bez široké rodiny. Takovým svatbám já osobně fandím, protože jsou mnohem přirozenější.

 

A ta druhá možnost?

Druhá cesta je klasická svatba se vším všudy a tam o úspěchu rozhoduje skautské heslo buď připraven. Nevěsta by měla začít s přípravami včas, postupovat systematicky podle ověřeného postupu a udržovat si přehled, co ještě zbývá udělat. Může k tomu využít třeba tento plánovač, který si může stáhnout zdarma. Zahrnuje všechny úkoly, které musí nevěsta zvládnout, aby měla klid. Důrazně doporučuji také svatební koordinátorku, ale to je v Česku téměř kontroverzní téma.

 

Promiňte, ale co je na koordinátorkách kontroverzního?

Na koordinátorkách nic, ale na českých svatebních fórech je to horké téma. Teď to samozřejmě zlehčuji, ale vstávají mi vlasy hrůzou, když vidím vdané holky radit nastávajícím nevěstám, že je svatební koordinace zbytečná. Nedává mi smysl ušetřit několik tisíc, které potom většinou beztak spolknou dekorace, a přijít tak o asistentku, která z vás v klíčový den sejme všechny starosti, abyste mohla vykročit k oltáři s čistou hlavou. Podle mě to za riziko, že se vám svatba sesype pod rukama, prostě nestojí.

 

Děkuji za rozhovor. Věřím, že pro mnoho párů budou vaše myšlenky inspirací. Máte pro novomanžele nějaký vzkaz na závěr?

Nebojte se a udělejte si svatbu po svém! Svatba je jedním z nejvzácnějších dnů vašeho života, tak si dovolte být trochu sobečtí, nesnažte se vtlačit do představ svých příbuzných a udělejte si magický zážitek, který prohloubí váš vztah. Na ničem jiném nezáleží.

 

Jana Kunášková, svatební specialistka Chateau Hostačov